V Česku spustily projekt Parafilik.
Znepokojuje vás vaše sexualita? Znepokojuje vás sexualita vaše blízké? I těmito otázkami a poradenstvím v nich se zabývá český projekt Parafilik, který spustil pražský Národní ústav duševního zdraví.
Zaměřuje se na lidi s parafíliami, tedy problematickým sexuálním nastavením typu pedofilie, sexuální agresivita, sadismus, fetišismus či zoofilie.
„Je velmi těžké to říci někomu ve svém okolí, protože takový člověk se za to stydí,“ říká jedna z odbornic projektu, sexuoložka a psychoterapeutka Petra Vrzáčková.
Co by měla o parafíliách společnost vědět?
Parafília neznameá zneužívání
Fakt, že člověk má problematickou sexualitu, nevede automaticky k tomu, že ubližuje lidem či zvířatům. Mnozí lidé prožívají pocity, o kterých vědí, že jsou škodlivé a nikdy na jejich základě nekonají. Často však potřebují pomoc, aby se s pocity vypořádali bez ublížení jiným.
Psychiatrie odlišuje pojmy parafília a parafilná porucha. Parafíliu chápe jako sexuální zájem o objekty, které nejsou osobami, o děti či jiné osoby, které nejsou schopny poskytnout souhlas.
Parafilné poruchy se již přetavují do řízení a mohou vést k ublížení nebo k riziku ublížení jiným osobám.
Například člověk, kterého sexuálně přitahují zvířata, nemusí automaticky trpět i poruchou a pokoušet se o sex se zvířaty.
Důležité je rozlišovat dvě věci – jestli má někdo pouze parafíliu, s níž se narodil, a například se mu líbí děti, nebo to, zda má parafilnú poruchu, a tedy dívá dětské porno, případně má sex s dětmi.
Mezi tím je obrovská propast.
Je velmi důležité neodsuzovat někoho, kdo se narodí s parafíliou, protože ten člověk může velmi trpět a nikdy nikomu nic neudělal.
Pak je tu i odsouzeníhodná skupina lidí, která trestné činy páchá, často parafilná vůbec není a s tím je třeba razantně pracovat.
Stačilo by, aby si toto společnost uvědomila, a tím pádem by neodsuzovala každého za to, že dělá strašné zvěrstva, přičemž to tak není.
V rámci projektu Parafilik nabízíte odbornou pomoc a možnost terapie lidem s neobvyklou sexuální preferencí. O co přesně jde?
Jde o prevenci pro lidi, kteří za sebou v drtivé většině nemají soudní nebo trestní historii a chceme jim nabídnout pomoc na úrovni.
Většina pedofilů se totiž setká se sexuologem až ve chvíli, kdy už mají za sebou nějaké soudní stíhání nebo věznění, a pak mají nařízenou ochrannou sexuologickou léčbu.
To, co se u nás ještě „nenosí“, je pomoc už tehdy, když o sobě například někdo zjistí, že je pedofilům a trápí ho to. Neví, kam se má obrátit, s kým se o tom promluvit, a co se s tím dá dělat.
Proto je naše pomoc určena lidem, kteří o sobě vědí, že mají nějaký problém v sexualitě, a potřebují si o tom na bezpečném místě promluvit a řešit to.
